V Česku je k dispozici protilátkový test na covid-19, který může být použit pro sebetestování. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mu tento týden potvrdil notifikaci. Uvedla to ředitelka ústavu Irena Storová. Test ale není vhodný pro testování v časných stádiích nákazy, tedy nelze jej použít ve školách.
Test, který nyní Státní úřad pro kontrolu léčiv notifikoval, se provádí odběrem krve z prstu podobně, jako si diabetici měří hladinu cukru v krvi.
„Je to taková první vlaštovka. Funguje jako protilátkový test, takže se úplně nehodí pro časné stadium pozitivity,“ uvedla Storová. Protilátkové testy totiž dokážou odhalit akutní průběh nemoci covid-19 nebo to, že už člověk onemocnění prodělal a má v krvi protilátky. Ředitelka předpokládá, že testů vhodných pro sebetestování bude na trhu přibývat.
Testy, které se používají pro zjišťování nákazy koronavirem, jsou podle platné legislativy považovány za takzvané diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Výrobce u nich určí, zda jsou určeny pro zdravotnické profesionály či pro laické uživatele. V případě testů pro profesionální použití mají čeští výrobci povinnost požádat Státní ústav pro kontrolu léčiv o notifikaci. Lékový ústav tedy nemá přehled o testech, které jsou do Česka dovezeny ze zahraničí.
„Můžeme říct, že do této chvíle je v našem registru asi 50 testů od 14 českých výrobců,“ řekla Storová. Testy pro laické uživatele ale ústav notifikuje všechny, tedy i ty od zahraničních výrobců.
O testech, které by si člověk mohl sám udělat, se nyní diskutuje především v souvislosti s možným návratem dětí do škol. Používat se zřejmě budou antigenní testy s výtěrem z kraje nosu, které ukážou výsledek na místě. Návrh by měla ještě projednat vláda. Podle některých odborníků ale antigenní testy nejsou pro tyto účely vhodné, protože jsou méně přesné než PCR testy.
Léky na covid
Storová také uvedla, že z desítek nadějných léků, které se testovaly na covid-19, byl v posledním roce registrován pro tyto účely pouze remdesivir.
„Opravdu jsme se potkali s desítkami nejrůznějších nadějných léčiv, ale když se začaly zkoumat více, tak se zjistilo, že to nefunguje,“ shrnula vývoj léků na covid-19 v posledním roce Storová.
Za velmi nadějné považuje Storová nyní diskutovaná léčiva na bázi monoklonálních protilátek, která začala hodnotit EMA. Mají pomáhat lidem s rizikem těžkého průběhu onemocnění. Státní ústav pro kontrolu léčiv nyní připravuje odborné stanovisko k lékům od firmy Regeneron pro ministerstvo zdravotnictví, které by pak mohlo jeho dočasné použití v Česku povolit.
„Předpokládám, že každým dnem stanovisko vydáme a poskytneme ho ministerstvu,“ dodala ředitelka.
LÉKY NA COVID V ČESKU.
- Už v březnu lékaři prvnímu pacientovi v Česku podali antivirový lék remdesivir, který poté v červnu Evropská komise na rok podmínečně registrovala. Podle Storové je nyní remdesivirem léčeno asi 800 pacientů měsíčně.
- Velké šance dávali odborníci také léku favipiravir – ten dosud v Česku ani v EU registraci nemá, ministerstvo zdravotnictví jej loni dočasně povolilo. Celkem jej lékaři podali více než 600 pacientům s covidem-19.
- Dalšími testovanými léky byly kortikosteroidy – použití léku dexametazonu z této skupiny podpořila i Evropská agentura pro léčivé prostředky, v Česku se také u některých pacientů využívá.
- I nadále lékaři využívají k léčbě covidu-19 rekonvalescentní plazmu od pacientů, kteří nemoc prodělali a mají dostatečné množství protilátek.
